Kolizní metoda

metoda úpravy právních vztahů s mezinárodním prvkem, která spočívá v užívání kolizních norem. Kolizní metoda ve své nejčistší podobě sleduje dosažení tzv. kolizní spravedlnosti, tedy pouhého odkazu na právní řád, který má být použit. Zásadně nehodnotí, ani se nezajímá o výsledek. Výjimku představují kolizní normy rozšiřující a kolizní normy podpůrné. Významný korektiv pak představuje výhrada veřejného pořádku.

Kolizní norma

norma mezinárodního práva soukromého, která neobsahuje věcnou úpravu (nestanovující práva a povinnosti), která však přikazuje užití jiných věcných norem tím, že na ně odkazuje, a která současně ohraničuje použití jiných právních norem. Výběr normy, na kterou je odkázáno, se děje pomocí určitých hledisek (kritérií). Tento způsob úpravy se nazývá kolizní metoda.

Kolizní norma dvoustranná

(též kolizní norma oboustranná) je ta kolizní norma, která je svým hraničním ukazatelem obrácena do vnitrostátního i do zahraničního právního řádu a navazuje tak na kterýkoliv právní řád, čímž se liší od kolizní normy jednostranné. V současnosti se jedná o běžný způsob úpravy právních předpisů z oblasti mezinárodního práva soukromého.

kolizní norma exkluzivní

viz Kolizní norma rozšiřující

Kolizní norma nesamostatná

kolizní norma, která sama svojí formulací nestačí k určení právního řádu, který se použije.

Kolizní norma oboustranná

Kolizní norma dvoustranná

Kolizní norma podpůrná

(také kolizní norma subsidiární) je kolizní norma, která odkazuje na právní řád, který zachovává platnost určitého právního úkonu či nároku, ačkoliv podle právního řádu, na který odkazuje základní kolizní norma, tato platnost zachována není. Jako příklad lze uvést § 3 odst. 2 ZMPS:

„Činí-li právní úkon v České republice cizinec, stačí, není-li dále uvedeno něco jiného, je-li k úkonu způsobilý podle práva českého.“

Kolizní norma podpůrná

představuje odchylku od klasického přístupu kolizní metody, kterou zákonodárce sleduje věcnou spravedlnost právní úpravy.

Kolizní norma rozšiřující (také kolizní norma exkluzivní, vylučující) je kolizní norma, která rozšiřuje počet případů, na které se užije domácí právní řád z důvodu, že cizí právní řád, na který odkazuje základní kolizní norma, je např. nepřiměřeně tvrdý. Např. ustanovení § 22 ZMPS odst. 2:

„Jestliže by bylo třeba podle odstavce 1 použít cizího právního řádu, který by zrušení manželství rozvodem nedovoloval anebo jen za okolností mimořádně tíživých, avšak manželé nebo alespoň jeden z nich žije v České republice delší dobu, použije se práva českého.“

Kolizní norma rozšiřující

představuje odchylku od klasického přístupu kolizní metody, kterou zákonodárce sleduje věcnou spravedlnost právní úpravy.

Kolizní norma samostatná kolizní norma, která sama svojí formulací stačí k určení právního řádu, který se použije.

Kolizní norma subsidiární

Kolizní norma podpůrná

kolizní norma vylučující

Kolizní norma rozšiřující

Kolizní norma dispozitivní

je taková kolizní norma, kterou mohou účastníci svým projevem vůle vyloučit.

Kolizní norma jednostranná

je kolizní norma, která je svým navázáním obrácena do jediného, a sice tuzemského právního řádu. Není v ní tedy obsažen hraniční určovatel. Někdy je jednostranná kolizní norma považovaná za neúplnou kolizní normu. Takový způsob úrpravy je dnes již považovaný za překonaný, přestože taková ustanovení můžeme nalézt v platných zákonech některých evropských zemí dodnes. Příkladem je třeba čl. 3, alinea 2 francouzského občanského zákoníku: „Nemovitosti, byť vlastněné cizinci jsou upraveny francouzským právem.“

Kolizní norma kogentní

jsou taková kolizní norma, kterou účastníci svým projevem vůle vyloučit nemohou a které se uplatní bez ohledu na jejich vůli.

Kvalifikační problém

problém spočívající ve vyhodnocení, pod rozsah které kolizní normy podřadit určitou právní otázku. To je způsobeno tehdy, když se dotčené právní řády neshodují v právní kvalifikaci konkrétního právního institutu.

Kvalifikační statut

právní řád podle něhož se bude postupovat situace při kvalifikačním problému za účel nalezení příslušné kolizní normy.