Skrytý hraniční určovatel

je hraniční určovatel, který není v kolizní normě přímo obsažen a je nutné jej výkladem dovodit. Takovým příkladem může být např. znění § 10 odst. 1 ZMPS:

„Nezvolí-li účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu.“

K takovému výkladu zpravidla slouží další ustanovení konkrétního právního předpisu. V tomto případě např.: odst. 2, 3.

Směnečník

Smlouva o výhradním prodeji

Smlouvy o právní pomoci

Dvoustranné smlouvy, které ČSSR uzavřela s bývalými státy socialistického bloku

Statut

právní řád, který upravuje konkrétní právní problematiku. Používá se také pojmů závazkový statut, věcný statut, osobní statut.

Statuta personalia personam sequuntur

je jedno ze základních Pravidel mezinárodního práva soukromého vyjadřující, že právní předpis vztahující se na osobní poměry se vztahují na všechny osoby, které přísluší ke státu (zejména tedy statusové otázky). Projev této zásady je např. ustanovení čl. 3, alinea 3 francouzského občanského zákoníku: „Les lois concernant l’état et la capacité des personnes régissent les Français, même résidant en pays étranger.“

Střet mezinárodních smluv

(také konflikt konvencí, conflit de conventions) situace, kdy v dané situaci přichází v úvahu použití ustanovení více mezinárodních smluv a je tak třeba vyřešit otázku, která ze smluv bude použita. Často se jedná o střet pouze zdánlivý a je tak lepší hovořit o souběhu smluv či o jejich konkurenci. Pravidla pro řešení střetu mezinárodních smluv jsou obsažena ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu.

Superlegalizace